Z hlediska ochrany trávníků před suchem a infekčními chorobami doporučujeme použít speciální travní směsi se šlechtěnými odrůdami k tomu určené.


Klasické realizační a zátěžové travní směsi - všeobecné pojednání

Klasické travní směsi v eshopu

pro to, aby trávník splňoval požadavky nejnáročnějších klientů, musí mít tyto důležité vlastnosti: hustotu, odolnost vůči zatížení, malou tvorbu biomasy, rychlou regeneraci, odolnost vůči chorobám, dobrý vzhled ( šířka a barva listů) a snášenlivost nízkého sesekání
Rozhodující vliv na kvalitu trávníků má jejich druhové složení. 

Charakteristika vlastností jednotlivých druhů – 1 nejhorší, 10 - nejlepší

Charakteristika jednotlivých travních druhů Jílek vytrvalý Kostřava červená Lipnice luční
    dlouze výběžkatá trsnatá krátce výběžkatá  
tolerance zatížení 10 4 3 4 9
odolnost vůči chorobám 6 7 5 4 7
tolerance vůči suchu 4 6 7 8 5
rychlost vzcházení 10 8 7 6 2
náročnost na živiny 9 6 4 4 8
tolerance na vysoké teploty 2 5 6 6 5
jemnost listu 4 4 8 8 3
čistota po seči 4 7 8 8 5
tolerance zasolení 4 5 7 8 4
tolerance zastínění 5 5 6 6 5
hustota 5 4 9 9 5
tolerance vůči zamokření 2 4 4 4 4
produkce plsti 1 4 5 6 7
tolerance vůči zimě 2 3 3 3 6

Kostřava červená (Festuca rubra)

náleží k nejvýznamnějším trávníkovým druhům, je zastoupena ve všech typech trávníků. K jejím vlastnostem patří vytrvalost, odolnost vůči suchu a zastínění, dobré konkurenční schopnosti a malé náročnosti na živiny a klimatické podmínky. Kostřava červená vytváří hustý, pružný a jemný drn sytě zelené barvy. Neodolává dobře sešlapávání a při vyšší zátěži z trávníku ustupuje. V nezatěžovaných trávnících je velmi silná a ostatní druhy z porostu vytlačuje. Kostřava červená začíná růst velmi brzy na jaře a podílí se na svěží barvě trávníku, v letních měsících růst zpomaluje.  Nedostatkem vláhy kostřava červená šedne a zavadá. Po skončení suchého období rychle regeneruje.
Kostřavy červené – Festuca rubra
+ jemnost listu
+ hustota
+ tolerance vůči stínu
- rychlost regenerace
- odolnost vůči zatížení (vhodná spíše do okrasných trávníků)
Samotné kostřavy se dále dělí na trsnaté, krátce a dlouze výběžkaté. Kombinace těchto tří druhů zajistí vysoce kvalitní trávník.

  • Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata)
    řadí se mezi trsnaté trávy, je nižšího vzrůstu, má jemné úzké listy a vytváří velmi hustý travní koberec. Vyniká vytrvalostí, suchovzdorností, malou náročností na živiny a značnou konkurenční schopností. Na jaře se rychle probouzí a sytě zelenou barvu si ponechá po celou dobu vegetace, jen v letním období šedne a zavadá. Snáší sekání i pod 1 cm.
  • Kostřava červená dlouze výběžkatá (Festuca rubra rubra)
    má širší listy a vytváří nejvíc nadzemní i podzemní hmoty (je nejvrůstnější). Je schopná množit se dlouhými podzemními výběžky na uprázdněná místa v trávníku a zaplňovat je . Od kostřavy červené trsnaté se liší tvorbou řidšího drnu.
  • Kostřava červená krátce výběžkatá ( Festuca rubra trichophylla)
    vytváří velmi krátké podzemní výběžky, charakterem růstu a tvorbou drnu se podobá více kostřavě trsnaté než dlouze výběžkaté (liší se pouze změnami barevného odstínu).

Kostřava rákosovitá ( Festuca arundinacea)

tento trávní druh je díky globálnímu oteplování na vzestupu. Z botanického hlediska je blíže ke krátce výběžkatým travám, ale pokud je v trávníku v menším zastoupení, má snahu vytvářet drny. K jejím vlastnostem patří vytváření hustšího drnu s tmavě zelenou barvou. Nové odrůdy mají šířku listu srovnatelnou s jílkem vytrvalým, nebo s lipnicí luční. Vyznačuje se vysokou vytrvalostí, velmi dobře odolává suchu, protože je schopná přijímat vodu a živiny i z hlubších vrstev půdy. Nejlépe se jí daří při vyšší výšce sečení. Na hnojení není příliš náročná, ale v intenzivně ošetřovaných trávnících jí prospívá pozdní podzimní přihnojení.

Kostřava ovčí (Festuca ovina)

jedná se o nenáročný travní druh s výskytem na extrémně suchých stanovištích, kde využívá svou schopnost přijímat živiny i při značně níkém pH půdy. V trávnících se Vyskytuje na místech zastíněných stromy, v zatěžovaných trávnících je vzácně. Kostřava ovčí je hustě trsnatá s vystouplým trsem a tenkým, temněji zbarveným listem. Trávník z kostřavy ovčí je mimořádně hustý, jemný a pružný, po většinu roku temně zelený. Je náchylná na kornatku travní (červená nitkovatost trav), odolává plísni sněžné. Předností kostřavy ovčí je malá tvorba hmoty, nevýhodou je menší odolnost proti zátěži a nevyhovuje ji nízké kosení.

Lipnice luční (Poa pratensis)

mezi její nejvýznačnější vlastnosti patří tvorba dlouhých podzemních výběžků. Listy má středně široké až široké, nové trávníkové odrůdy mají listy užší. V dobrých podmínkách plně vzchází až za 3-4 týdny po výsevu, proto je vhodná kombinace s jinými rychle klíčícími druhy (např. lipnice luční) pro omezení zaplevelení. V trávníku se vyvíjí pomalu a plného rozvoje dosahuje až ve třetím nebo čtvrtém roce. V porostu zaplňuje mezery mezi trsy a rychle vyplňuje všechna poškozená místa. Dobře snáší i silné zatěžování. Na jaře začíná růst velmi pozdě, proto se vhodně doplňuje s kostřavou červenou. V sušších podmínkách zůstává zelená. Sekání snáší nízké (2-3 cm), ale dobře roste i při sekání kolem 5-6 cm (nižší hustota trávníku). Hnojení je přímo závislé na zatěžování a četnosti sekání. Čím častější, tím větší nároky na potřebu živin.
Lipnice luční – Poa pratensis
+ odolnost vůči sešlapání
+ tolerance vůči zimě
+ výborný vzhled po sečení
- pomalé vzcházení (3 až 4 týdny)
Lipnice je v kombinaci s jílkem vhodná pro intenzivně zatěžované trávníky.

Jílek vytrvalý (Lolium perenne)

je jedním z nejrozšířenějších travních druhů. Vyznačuje se rychlým klíčením a vzcházením. V dobrých podmínkách vzchází už za týden po výsevu. Na počátku vývoje trávníku rychle zakrývá půdu, chrání ji před nadměrným vypařováním vody a omezuje zaplevelení. Na jaře a počátkem léta (díky vlhkému počasí) jílek vytrvalý roste velmi dobře a přispívá tak k pěknému vzhledu trávníku. V letním období se růst zastavuje a je často napadán houbovitými chorobami (rzí, červenou nitkovatostí). V tomto období je potřebná pravidelná zálivka, nebo listy jílku zaschnou a zhnědnou. V září nastává opět období intenzivního růstu. V druhé polovině října dochází opět k zpomalení růstu a opět stoupá nebezpečí napadení houbovými chorobami. Jílek vytrvalý potřebuje častější sekání na nižší výšku, jinak řídne a z trávníku ustupuje.
Jílek vytrvalý – Lolium perenne
+výborná odolnost vůči zátěži
+ rychlé klíčení a vzcházení po výsevu
- nižší odolností vůči suchu
- vyšší nároky na údržbu
Při dodržení doporučené péče vytvoří jílek společně s dalšími travními druhy vysoce kvalitní trávník.

Psineček tenký (Agrostis capillaris)

žádná jiná tráva nevytváří tak hustý trávník. Má krátké podzemní i nadzemní výběžky. Po výsevu pomalu vzchází a plně vyvinutý drn vytváří většinou až v druhém roce. Je vytrvalý s vysokou konkurenční schopností. Na jaře se řadí mezi nejpozdnější trávy. Má úzké až středně široké listy, které se v průběhu roku zbarvují od šedozelené po žlutozelenou. Vytváří velmi hustý a jemný drn, který se může sekat až na výšku 4 mm. Nevýhodou psinečkového trávníku je jeho sklon k plstnatění, které se omezí pravidelným kosením trávníku a opakovanou vertikutací a aerifikací. V okrasných trávnících je vhodná kombinace s lipnicí luční.

Jílek mnohokvětý (Lolium multifrorum)

je přijatelný pouze ve směsích pro krajinné trávníky, kde svým rychlým vzcházením může zabránit erozi půdy a připravit lepší podmínky pro vzcházení ostatních trav.


Jetel plazivý (Trifolium repens)

je odolný k stresovým podmínkám (hlavně k suchu), je schopný dodávat do půdy dusík a tím částečně nahradit hnojení. V trávnících se jetel plazivý dobře kombinuje s lipnicí luční a jílkem vytrvalým. Odrůdy pro trávníkové využití musí splňovat požadavky: menší nárůst hmoty, drobné lístky, schopnost snášet nízké sekání 2,5-3 cm pro sekání kvetoucích hlávek, které jsou lákadlem pro včely.


Bojínek luční (Phleum pratense)

patří mezi nejznámější pícní trávy s výskytem na vlhčích místech. Je odolný vůči nízkým teplotám a sešlapávání. Svým charakteristickým cibulkatým obrůstáním může narušit estetický dojem trávníku.